Slunéčko skvrnité je rozšířené od nížin až po hory, především na teplých stanovištích. Obrys těla je téměř kruhový a silně klenutý. Na rozdíl od ostatních slunéček tento druh není dravý. Larvy i dospělci se živí plodnicemi hub (mykofagie) a medovicí rostlin. Při nebezpečí vylučuje z pórů a kloubů nohou hořkou žlutavou tekutinu.Přezimuje pohromadě v opadaném listí, pod dřevem nebo kůrou.
Zlaté Hory v Jeseníkách, 8.5.2006 :-) Bob

Někdy je možné se setkat i s názvem slunéčko dvaadvacetitečné (Psyllobora vigintiduopunctata).

Koncem měsíce dubna jsem navštívil hrad Fulštejn. Výběr byl spíše náhodný, z původního plánu fotografování hmyzu nebylo nic. Občas poprchávalo, rtuť na teploměru byla mírně nad nulou a moje mapa hradů mi ukázala, že ve Slezsku je zřícenina hradu, o jejíž existenci jsem neměl tušení.

Torzo mohutného hradu leží nad korytem říčky Osoblaha a jak je možno vidět, fotografovat se dá jen v zimě či na jaře, jinak ve výhledu brání listí na stromech. Založen byl v polovině 13. století na základě svolení biskupa Bruna z Olomouce. S tímto církevním činitelem se při svých toulkách po památkách setkávám prakticky všude, je dobré si jeho jméno zapamatovat.

Jeho rozměry byly cca 320 x130 metrů včetně obranného valu.

Celý článek »

Občas mám velkou chuť fotit a dívat se na svět úplně jinak. Tak jsem si večer při učení medicíny vytvořil pohled raptora. Jen tak. :-)Bob

Na této pestřence se mi líbilo, jak se vyhřívá na konci klacíku a kolem ještě leželo dosti sněhu. Určitě byla zvědavá, jak si poradím se skákavkou z předchozího článku. Krkonoše, 2.5.2006

Evarcha falcata patří do čeledi skákavkovitých. Jeho osm očí je uspořádáno do 3 řad. Kořist vnímá již na vzdálenost 20 cm a pomalu se k ní přibližuje. Ze vzdálenosti 4 cm se začně pomalu plížit a posledních 15 mm překoná skokem, kdy kořist málokdy mine. Druhy u nás žijící nepředou sítě k lovu. Krkonoše- Špindlerův mlýn, 2.5.2006.

Celý článek »