Na fotografii je další z pestřenek, kterých je u nás zhruba 300 druhů. Pestřenka prosvítavá se vyskytuje na nejrůznějších květech od května do září. Její larvy se vyvíjí v hnízdech vosy obecné nebo útočné, kde se pravděpodobně živí mrtvými vosami a jejich larvami.
Je vhodné si připomenout u celé čeledi pestřenek (Syrphidae) jejich užitečnost. Vzhledem k četnosti jsou význačnými opylovači květin, larvy mnoha druhů likvidují mšice.
Tak jsem konečně potkal jaro. Bylo schoulené na zemi 70 kilometrů na jih od mého domova a raději se moc neukazovalo :-)
Sněženka je vytrvalá, až 20 cm vysoká bylina patřící do čeledi amarylkovitých. Ma dva přízemní listy, vnější okvětí je složeno ze tří podlouhlých bílých lístků, vnitřní lístky jsou kratší se zelenou špičkou. Kvete od února do dubna na vlhčích loukách a listnatých lesích. Ve volné přírodě je chráněná.
Využil jsem krásného počasí posledních dní a rozhodl se navštívit zříceninu hradu Brníčko. Hlavně jsem chtěl pátrat po jarním hmyzu, ale přiznejme si, jaro je v podhůří Jeseníků ještě daleko. Kromě pavouka lovčíka a pár much nic zajímavého, přesto vlastní hrad mohu doporučit ke krátké návštěvě.
Nachází se v okrese Šumperk nad vesničkou stejného názvu. První zmínka o něm je z roku 1356. V roce 1471 byl dobyt vojáky Matyáše Korvína a začal pomalu chátrat. Opuštěný byl již v roce 1513. Jádro hradu je oválného půdorysu, chránily jej přes 2 metry silné stěny, ze kterých se již mnoho nedochovalo.
Listohlod patří do brouků čeledi nosatcovitých. Ti se vyznačují malými kusadly na konci hlavového výčnělku, který se hodí k vrtání do listů, ovoce nebo dřeva. Celá čeleď má charakteristickou obrannou vlastnost: pokud se například při fotografování náhodou dotkneme listu, na kterém sedí, nosatec bleskurychle znehybní a spadne z něj dolů. Je to dobrá ochrana i před ptáky hledajícími kořist. Řada nosatců patří k významným škůdcům rostlin.
Předpokládaným druhem na fotografii může být kuklice různotvárná (Phryxe vulgaris Fall.), měřící 5-8 mm. Je běžná na rozkvetlých okoličnatých rostlinách, larvy se vyvíjejí v housenkách denních i nočních motýlů.
Dvoukřídlí vytváří velice zajímavý řád hmyzu. Celkově je na světě známo až 100 000 druhů, u nás žije kolem 7000 ve 107 čeledích. K užitečným pro člověka patří roupci, pestřenky, kuklice pro lov nepříjemného hmyzu a opylování, k vyloženě obtížným patří druhy sající krev a přenášející nemoci (např. komáři přenášející malárii, mouchy tse-tse spavou nemoc.).
Mezi užitečností a škodlivostí je někdy nepřesná hranice. Uvedu příklad z mé medicínské praxe, dále nechť čtou pouze otrlí čtenáři. Před mnoha lety se mi dostala do ordinace velice zanedbaná paní nedbající základního hygienického minima. Měla ale bércový vřed, jehož spodina byla krásně čistá a hojící se, protože veškerou buněčnou drť a hnis čistily larvy much. Je to starodávný způsob léčení, který se na některých klinikách zkouší jako supernovinka :-)