Ze starého archivu - příprava na fotografování
Dáma na fotografii mi dozajista promine její zveřejnění :-). Obzvláště jí, ale samozřejmě vám všem, milí čtenáři, přeji krásný víkend. Bob z fotoblogu.
Dáma na fotografii mi dozajista promine její zveřejnění :-). Obzvláště jí, ale samozřejmě vám všem, milí čtenáři, přeji krásný víkend. Bob z fotoblogu.
Je tady předposlední snímek této série, pak se vrátím zase k přírodě. Všimněte si stejného charakteru snímků: hlavní motiv umístěný do černého pozadí. Tyto fotografie se dělaly v černé komoře zastíněním hlavního motivu na již exponovaném papíře a následnou expozicí zbylé plochy světlem ze zvětšováku. Metoda docela efektní, ale myslel jsem, že znalost jejího principu již odvál čas.
Nedávno jsem si prohlížel únorové číslo časopisu Digitální foto (35) a na straně 9 se tento postup doporučuje i při fotografování večerních snímků, pokud jsou v záběru mimořádně jasná světla a nepomůže bracketing. Takže metoda není zapomenuta a dá se použít i při digitálním fotografování :-). To je dobrá zpráva k dalšímu rozšíření fotografických možností.
Tady je má další fotografie ze starého archivu 70-tých let.
Chtěl bych vás upozornit i na drobnou změnu odkazů. Na internetu se objevil a v žebříčcích hodnocení fotografií raketově vystartoval fotograf a horolezec Marian Matta. Přechodný odkaz na něj je na levé straně.
Vážení čtenáři. Mám zde další test sněžnic, tentokrát české provenience Sasquetch IV. Jedná se o sněžnice podobné Kodiaku serie 930, s modifikací dle výrobce. Uvádím zde odkaz na jeho stránky pro event. zájemce o koupi: Sněžnice Sasquetch IV. - stránky výrobce.
Sněžnice mají rám z duralové slitiny, vázání je podobné jako u sněžnic TSL 325, tedy s upínacím ráčnovým mechanismem, dle stránek výrobce je k dispozici je i vázání přezkové. Celková váha je 1800 g, potah je z technické tkaniny Panama.
Jak vidíte na dolním snímku, sněžnice si získávají oblibu i u mladší generace.
Než přistoupím k vlastnímu popisu sněžnic, napíši ještě nové zkušenosti všeobecného rázu. Z fotografického pomocného vybavení na výpravy beru zásadně monopod, využívám stability po jeho zabodnutí do sněhu při fotografování samospouští. Při jedné z fotografických výprav jsem zůstal venku do noci bez baterky a za svitu měsíce jsem musel měnit akumulátory ve fotografickém aparátu. Můj první nákup druhý den byla čelovka Petzl Taktikka na doplnění výbavy. Dalším nezbytným doplňkem (myslím) jsou teleskopické stavitelné hole, používám Fizan cobra a jsem spokojen. Na cesty si beru 3 sady akumulátorů GP 2300 a 2500, 2 karty 256 MB a polarizační filtr. U fotoaparátu Olympus SP-500 jsem nezaznamenal žádnou újmu způsobenou mrazem.
Na spodním snímku vám chci ukázat, jak mohou u nás v horách dopadnout sváteční řidiči :-)
A nyní k vlastním sněžnicím.
Vážení čtenáři, jedná se vzpomínku na reportážní fotografii druhé poloviny 70-tých let, zrekonstruovanou z předprodukční fotografie multifunkčním zařízením Brother - DCP 110C.
V té době technika fotografování a tvorby fotek byla dosti odlišná od nynějšího digitálního věku. V terénu nebylo možné kontrolovat výsledky, veškerá další práce se odehrávala v černé komoře a při tvorbě takovéto fotografie se dá říci, že co kus, to originál. Proč ale článek vlastně vznikl: právě dočítám Fotografii 2/2006 a je zde rozhovor s fotografem Karlem Cudlínem. Jedna z otázek zní, čím se vlastně živí fotograf na volné noze? A v odpovědi je slyšet postesk nad digitalisací a globalisací ve fotografii, kdy sehnat reportážní zakázku je dost těžké. Ve fotobankách se ukrývají statisíce fotek, které mohou redakce časopisů použít a jsou pod cenou. Uvádím zde odkaz na jednu takovou: Fotobanka
Tento a další snímky, které přijdou ze starého archivu, berte jako moji vzpomínku na “jednodušší” roky v reportážní fotografii :-)