Na určitou dobu jsem se rozhodl, že toto bude poslední pavouk, se kterým Vás seznámím. Zdá se, že pavouci, ač neobyčejní tvorové, nejsou až tak v kurzu na tomto blogu.. Ale do léta z Vás udělám profesionální znalce těchto tvorečků. Křižák obecný je rozšířen prakticky po celém území republiky, objevuje se začátkem podzimu. Samička je větší než samec, místy lze najít i tmavé varianty v závislosti na okolním prostředí Po kopulaci, která je velice zajímavá při pozorování (sameček ji většinou nepřežije), naklade samička několik set vajíček do kokonu a před příchodem zimy sama zmírá. Tolik snad z biologie. Samozřejmě loví do sítí, kdy sedí buď přesně uprostřed nebo na okraji ve speciálním úkrytu.

Na tomto obrázku je sameček s výraznými chelicerami.

Tmavá forma křižáka obecného.

Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi, Scopoli 1772), si plete síť nízko zavěšenou nad bylinami. Do roku 1991 je jeho výskyt udávaný pouze z jižní Moravy, nyní někde hojný. Síť se vyznačuje svislým pruhem pavučiny, místy zakřiveným, tzv. stabilimentem.. Dříve se soudilo, že má funkci stabilizátoru, posléze se objevil názor, že upozorňuje nízko letící ptactvo, aby se síti vyhnulo. Připouští se ale i možnost, že tvarem závisí na vyrovnání nestejného napětí sítě. Podobný druh stabilimenta má u nás pouze drobnější druh křižák vířivý. Na fotografii je samice s velikostí 15-20 mm, samec je přibližně třetinový.
   Novější článek a fotografie tohoto křižáka jsou zde.

Dlouho jsem přemýšlel, zda tuto abstrakci zveřejnit. Jedná se o úpravu fotografie, kterou jsem nazval “Rozhovor starců”. Odlišnost od zdrojové fotografie je značná, časem ji zveřejním. Foto nepatří mezi klasickou reportáž, s abstraktním pojmenováním někteří nesouhlasí, připomíná jim to něco zcela jiného. A já se tedy, vážený čtenáři, ptám:

a/ dá se tento výtvor ještě zařadit mezi fotografie?

b/ snímek byl upravován ve Photoshopu, jaký postup byl zvolen?

c/ jakou asociaci ve Vás vyvolává, jaký by byl Váš název?

V dalších snímcích se již budu opět věnovat makrofotografii, tímto chci splnit prosbu na zveřejňování i jiného fotografického materiálu než ryze dokumentárního.

   Plachetnatkovití jsou  druhově nejbohatší čeledí i nás. Jejich lapací sítě jaou charakteristické horizontální sítí, která je doplněna na horní straně vlákny bez nějaké struktury. Často je můžeme najít na smrkových větvičkách po ránu, kde vytváří typické pavučiny.

Jeseníky - Pomezí, 16.7.2005 :-) Bob

   Aculepeira ceropegia , velice pěkný křižák české přírody, se poslední dobou vyskytuje stále častěji. Faktů na internetu (rok 2005) se vyskytuje málo, shrnul bych tedy spíše má pozorování ve volné přírodě.
   Začátek výskytu je koncem června, dříve než u nejznámějšího křižáka obecného. Samička je větší než sameček, dosahuje velikosti kol 15 mm. Vlastní síť je obdobná jako jiných zástupců této čeledi, střed se zdá méně uspořádaný a chybí stabilimentum. Lov kořisti je obdobný, do sítě s usmrcením kusadly a obalením do pavučiny. Poslední výskyt mnou zaznamenaný je koncem srpna, kdy nastupuje křižák obecný a další druhy.

   Pohled na spodní stranu, snovací bradavky a síť.
   Sporné záležitosti: na internetu je 1x uveden český název křižák skvostný. Nevím, zda se jedná o oficiální jméno uznané arachnologickou společností. Dále je v literatuře dokladováno jeho postupné pronikání z jihu na sever. Pokud se podíváme na německý web www.spiderling.de na karty výskytu a začneme filtrovat desetiletí (dosti zajímavá funkce), zjistíme, že severní výskyt byl udáván již před 50 lety. Současné doklady o šíření na sever jsou zřejmě důsledkem přesnějšího popisu druhu a módním rozvojem makrofotografie, především digitální. První doklady o výskytu v severním Německu jsou dokonce ze začátku minulého století.
   Tolik tedy má vlastní pozorování a zkušenosti. Zajímavé by bylo doplnění informací členy arachnologické společnosti s event. korekcí mých poznatků. Další fotografie je v článku Bobovo vejce.

Jeseníky - Pomezí, 29.6.2005 :-) Bob