Brouci (Coleoptera)
Brouci představují v Česku a Slovensku druhově třetí nejpočetnější řád hmyzu. Předstihli je blanokřídlí a dvoukřídlí. Osidlují všechny typy biotopů, ale jen malá část jich žije na horách. Jejich velikost je různá - od jednoho milimetru až po druhy dlouhé několik centimetrů. Mezi ty největší u nás patří roháč obecný, mezi nejmenší patří zástupci hmatavcovitých a hlodníkovitých. Tělo brouka je složeno ze tří oddílů, které jsou lépe patrny v poloze na zádech. Hlava je dobře oddělena, štít z horní strany představuje hřbetní část hrudního článku a zbývající část hrudi a zadeček je ukryt pod krovkami. Na hlavě jsou oči, tykadla a ústní aparát. Tykadla jsou nejčastěji jedenáctičlánkova, často zakončená paličkou, oči jsou složené, ústní ústrojí je dobře vyvinuté. První pár křídel tvoří krovky, sahají přes celý zadeček a část hrudi. Druhý pár křídel je blanitý, některým druhům může chybět. Při letu jsou v naprosté většině krovky otevřené. Vývoj brouků probíhá dokonalou proměnou. Samice naklade větší či menší množství vajíček, ze kterých se líhne larva. To je jediné stádium brouka, které roste. Během života se několikrát svléká, po dokončení vývoje se zakuklí a po čase se vylíhne dospělý brouk, jehož život je většinou krátký. Podle příjmu potravy se dělí na býložravé a masožravé. Dravé druhy mohou lovit živou kořist, ale některé vyhledávají i mrtvolky. Brouci mohou vydávat zvuky: známé je klepání červotočů ve dřevě, rozšířená je i stridulace. Ve vztahu k člověku je většina druhů indiferentních, někteří vytvářeli velké kalamity (například chrousti). Je dobré si ale uvědomit, že každý druh má své místo v přírodě.
Kliknutím na náhled zobrazíte celou fotografii a odkaz na příslušný článek.
- Svižník lesomil (Cicindela sylvicola, Latr.)
- Čas hrátek - svižník lesomil (Cicindela sylvicola)
- Svižník polní (Cicindela campestris, Linné 1758)
- Referát z biologie
- « Předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- Další »