http://www.usa.canon.com/consumer/controller?act=ModelInfoAct&fcategoryid=139&modelid=12929#DownloadDetailAct

Já sám jsem s DPP vcelku spokojen - na to, že jej Canon dává ke svým foťákům zdarma, je to dost dobrý SW (a dle mého názoru i s dobrou kvalitou výstupu). Samosebou bych v něm pár drobnůstek ještě uvítal - např. volné otáčení snímku (pro “narovnání horizontu”) s následným automatickým ořezem, ale není to nic, co se nedá dohnat v dalším kroku (v jiném SW).

RAW má smysl pouze u scén s extrémním dynamickým rozsahem nebo v případech, kdy člověk zmrší expozici. Jinak je to jen marketing, protože možnost ukládat RAW je recenzenty hodnocena kladně a tudíž zvyšuje prodejnost, respektive fotoaparát bez této vymoženosti by zbytečně o nějaké ty zákazníky přišel.

A neodpustím si poznámku, že jistá část fotografické veřejnosti si honí ego tím, že “cvaká Mařku do RAWu jako profík”. Těm ostatním, co fotí do RAWu z čirého entuziasmu, budiž ovšem toto potěšení přáno.

Má dosavadní zkušenost s “vyvoláváním” RAWů:
(Na okraj: analogie s vyvoláváním negativu (čemuž odpovídá proces RAW -> TIFF) a zvětšováním (fotošopení obrázku) mi taky připadá velice trefná).
Používám Canon DPP, jinde to je asi podobné. Hlavní zkušenost: každý snímek je unikát. U každého extra si hraju s tvrdostí gradační křivky, čili “Adjusting Dynamic Range” nebo “Adjusting Contrast”. Vesměs změkčuji, jinak bych měl v polovině případů typický “digitální” (rozuměj: vypálený) obrázek. Dále: u každého obrázku vyzkouším všechny “Picture styles”. Mám třeba dva po sobě následující obrázky za stejných podmínek, stejně každému sedne něco jiného. I tak se to časově vyplatí, ty “styly” jsou docela chytré, analogické vyladění ve Photoshopu by trvalo daleko déle. To mluvím o části “RAW adjustment”, část “RGB adjustment” nechávám do Photoshopu, ten to umí líp. Kupodivu téměř nemusím sahat na vyvážení bílé (neboli teplotu světla), to nechávám na “Auto”. Tohle mají u Canonu nějak dobře vyřešené (kamarád s Nikonem D80 má s vyvažováním bílé dost velké potíže). Čili plně potvrzuji Bobovu zkušenost: pohrát se s “vyvoláním” RAWu je na první pohled práce navíc, ve skutečnosti krok, který dokáže ze snímku hodně “vydolovat” a ušetří spoustu trápení při jeho následném zpracování.

Jinak samozřejmě naprostý souhlas, RAW je základ. Jakákoliv zásadnější úprava na JPEG obrázku je nutně ztrátová, kdežto RAW leccos snese. Viz zmíněná korekce bílé - rozhodně se moc hodí. Tuhle jsem třeba fotil na plese, kde se střídá mnoho druhů světelných zdrojů. Při focení bych musel každý snímek cvakat dvakrát - jednou na střední šedou pro vyvážení bílé ve fotoaparátu a podruhé pro vlastní snímek, a na to jaksi nebyl čas. Další věc je, že snímky v JPEG formátu z fotoaparátu mívají 8 bitů na kanál, kdežto RAW 12 či 14 bitů - a při následných barevných úpravách je tedy více prostoru pro korekce, nedochází tak brzy k posterizaci/bandingu.

Takže ano, jistě jsou tací, kteří “fotí Mařku do RAWu” a cítí se díky tomu jako profíci, někteří fotí do RAWu pro to, že jim to pomáhá dosáhnout požadovaného výsledku.

Jediná potíž je větší časová a hardwarová náročnost následného zpracování, ale to už je na každém, zda mu to za to stojí. Ale co, důležitý je výsledek.

Tož hodně krásných fotek všem, v jakémkoliv formátu :)

Matouš M.